Krajta zelená

Jde o jednoho z nejmenších zástupců krajt, dorůstá délky kolem 160 cm, výjimečně přes 2 m (menší už je pouze krajta královská) a její zbarvení je zářivě zelené s řadou drobných, podélných bílých, někdy nažloutlých skvrn. Spodní strana těla je světle žlutá. Vzácná je i forma s modrozeleným základním zbarvením.

Areál rozšíření

Tato překrásná krajta, dříve zařazovaná do rodu Chondropython, je rozšířená na Nové Guineji i na některých okolních ostrovech (např. Aru, MisoolKofiau, Salawati, Gag, Biak, Yapen, Normanby) a poloostrově Cape York v severní Austrálii.

Stanoviště

Je typickým obyvatelem tropického deštného pralesa, kde tráví většinu svého života zavěšena ve větvích stromů a keřů. Odpočívá charakteristickým způsobem, zavěšena několika smyčkami těla napříč přes vodorovnou větev, téměř shodně jako psohlavec zelený, se kterým bývá často zaměňována (tzv. konvergentní vývoj).

Potrava

Z větve také v přírodě loví ptáky, stromové obojživelníkyvačnatce i drobné zavlečené savce. V teráriu nabízíme krajtě zelené myši, menší potkany, ale hlavně živé či usmrcené ptáky (nejvhodnější jsou vrabci). Někdy bývají problémy s donucením těchto krajt přijímat v zajetí potravu, vzhledem k jejich agresivitě je většinou náročné i umělé krmení.

Chov v teráriu

Přestože krajta zelená téměř neopouští svojí oblíbenou větev, potřebuje vyšší terárium o rozměrech alespoň 60×50×80 cm s lignocelem nebo směsí písku a rašeliny jako substrátem. Větší miska s vodou sloužící jako odpařovač k dosažení nutné vyšší vlhkosti vzduchu je nutností. Při suchém vzduchu v teráriu mají krajty zelené, stejně jako i jiní pralesní hadi, potíže se svlékáním. Základem vnitřního uspořádání terária je dostatek vhodných vodorovných větví, případně i živých, nebo umělých rostlin. Denní teploty udržujeme kolem 28 °C, pod žárovkou až 33 °C, s nočním poklesem na pokojovou teplotu, tj. asi 22—23 °C. Pravidelné rosení terária je nutné k udržení vyšší vlhkosti vzduchu, vhodným větráním je však třeba zamezit výskytu případných zdrojů plísní.

Rozmnožování

  • Krajty zelené se páří na podzim, většinou během listopadu.
  • Vzhledem k chovatelským nárokům je krajta zelená poměrně náročným chovancem
  • V létě 2024 se v Zoo Praha, která tento druh chová od 1990 (první exempláře byly již od 1982) vylíhlo přirozeným způsobem (mimo líheň a v péči samice) devět mláďat. 
  • V pražské zoo je od listopadu 2023 k vidění také psohlavec Batesův (Corallus batesii) jihoamerický had, který s asijskou krajtou zelenou sdílí velmi podobný vzhled těla přizpůsobený podobnému stylu života v stromovém prostředí.

Related Post

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *