Obojživelníci jsou studenokrevní obratlovci, nejprimitivnější známí čtyřnožci. Jejich končetiny mají rozlišené zápěstí (zánártí) a jednotlivé prsty, což je odděluje od původního, rybě podobného předka. Věda, která obojživelníky zkoumá, se nazývá batrachologie.
Charakteristika třídy
- Jejich končetiny mají rozlišené zápěstí (zánártí) a jednotlivé prsty spojené blánami. Obojživelníci jsou potomky lalokoploutvých ryb, u kterých se vyvinuly končetiny.
- Obojživelníci se živí hlavně hmyzem a dalšími bezobratlými, ačkoli některé druhy žerou také malé obratlovce.
- Většina žab loví kořist dlouhým lepkavým jazykem, který vystřelují velkou rychlostí.
Žáby
Žáby jsou jedním z řádů obojživelníků. Všechny žáby jsou gonochoristi. Národní názvy řádu žáby v minulosti: obojživci žábovití, obojživelníci bezocasí, bezocasí.
Ropucha obecná
Ropucha obecná je obojživelník z čeledi ropuchovití patřící mezi nejhojnější ropuchy na území České republiky. Dosahuje délky okolo 7 až 15 cm. Pohybuje se pomalou chůzí nebo krátkými skoky.
Mlok skvrnitý
Mlok skvrnitý je středně velký ocasatý obojživelník a nejrozšířenější evropský zástupce čeledi mlokovitých rozšířený v západní Asii, jihozápadní a zvláště v jižní a střední části Evropy (přesný evropský areál rozšíření viz mapka níže).
Čolek obecný
Čolek obecný je 6–10 cm velký obojživelník. Samec je větší, dosahuje velikosti maximálně 10 cm, samice bývají menší. Je nejběžnějším druhem čolka v Česku.
Rosnička zelená
Rosnička zelená je malá žába a jediný zástupce čeledi rosničkovitých v Česku. V Česku žije především v nížinách, maximálně do 750 m n. m. K životu vyhledává vlhké listnaté lesy, kde vystupuje i do vyšších pater stromů.
Obojživelníci
| Obojživelník | Co jí | Jak dlouho žije | Kde žije |
| Žáby | Hmyz | 5-10 let | Voda, rybník, les |
| Ropucha obecná | Hmyz, červi | 10-15 let | Zahrada, les |
| Mlok skvrnitý | Hmyz, červi | 10-20 let | Les, voda |
| Čolek obecný | Hmyz, larvy | 6-10 let | Rybník, voda |
| Rosnička zelená | Hmyz | 5-10 let | Stromy, voda |
Systém obojživelníků
Do současnosti přežila jen malá část obojživelníků. Podstatnou část této třídy proto představují vyhynulé skupiny, a to jak z bazálních větví fylogenetického stromu stromu čtyřnožců (Tetrapoda) s výjimkou větví vývojové linie k blanatým živočichům (Amniota), tak i z vyhynulých linií korunových skupin ve kterých mají původ tzv. „praví obojživelníci“ (Lissamphibia), z nichž část přežívá dodnes.