Savci (Mammalia), dříve savci, jsou třída obratlovců, která se v současné době vyskytuje téměř po celém světě.
Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa mláďat produktem modifikovaných kožních žláz, tedy kojení mláďat (mléčné žlázy – latinsky mammae – odtud název Mammalia).
Společné znaky
- mají stálou tělesnou teplotu, nejčastěji mezi 35 °C až 40 °C
- pokožka obsahuje mnoho žláz, zejména potních a mazových, jejichž přeměnou vznikly i žlázy pachové a mléčné
- mají čelisti obsahující třenové zuby, stoličky, řezáky a špičáky
Lev pustinný
Lev pustinný je savec čeledi kočkovitých a jeden z pěti druhů velkých koček rodu Panthera. Lev je po tygrovi druhá největší kočkovitá šelma. U lvů se projevuje výrazný pohlavní dimorfismus, hlavním a určujícím rysem lvích samců je jejich hříva.
Slon
Slon je souhrnný český a slovenský název pro dva rody chobotnatců Loxodonta a Elephas. Známy jsou tři potvrzené žijící druhy, které patří do dvou rodů – Loxodonta (slon africký a pralesní) a Elephas (slon indický). Velmi blízkým příbuzným byl i vyhynulý mamut (Mammuthus).
Medvěd hnědý
Medvěd hnědý je medvědovitá šelma, všežravec a jediný zástupce své čeledi, který se vyskytoval a vzácně stále vyskytuje na území Česka. Z celosvětového hlediska má druh holarktický areál rozšíření, ve kterém obývá především zalesněná stanoviště. Medvěd hnědý je pohlavně dimorfní.
Pes domácí
Pes domácí je největší domestikovaná šelma a jedno z nejstarších domestikovaných zvířat vůbec. Provází člověka minimálně 14 tisíc let. Obecně se předpokládá, že se jedná o zdomácnělého a umělým výběrem změněného vlka obecného.
Kůň
Kůň je býložravé domestikované zvíře patřící mezi lichokopytníky. V minulosti byli koně využíváni především pro zemědělské práce, k přepravě zboží a osob, od 20. století slouží hlavně k odpočinkové jízdě a sportu. Samice koně se nazývá klisna nebo kobyla, nebo také hřebice.
Savci
| Zvíře | Co jí | Jak dlouho žije | Kde žije |
| Lev pustinný | Maso | 10-14 let | Afrika |
| Slon | Tráva, listy | 60-70 let | Afrika, Asie |
| Medvěd hnědý | Ryby, maso, ovoce | 20-30 let | Les |
| Pes domácí | Maso, granule | 10-15 let | U lidí doma |
| Kůň | Tráva | 25-30 let | Farma, louka |
Fylogeneze a evoluce savců
Kůže savců je dvouvrstevná a výrazně silnější než u většiny dalších obratlovců. Dělí se na škáru a pokožku. Pod škárou se usazuje vrstva tuku, která slouží k izolaci a jako zásobárna živin a vody. Jedinečným savčím výtvorem vyrůstajícím z kůže je srst. Skládá se ze tří typů chlupů. Podsadu tvoří jemnější, kratší a početnější vlníky a osiníky, třetím typem jsou delší a silnější pesíky. Hustota srsti se liší v závislosti na prostředí, v němž konkrétní savci žijí. K nejhustším patří srst vydry říční, která má až 50 tisíc chlupů na cm². Aby savci reagovali na sezónní změny teplot a vyvarovali se přehřátí či prochladnutí, vyměňují obvykle dvakrát do roka alespoň zčásti svou srst línáním. Srst se rovněž mění u mláďat během dospívání.